Kromě různých jiných vlastností mám i tu, že mě tu i tam něco hodně baví. Většinou to příliš dlouho nevydrží, bohužel. Obvykle maximálně do chvíle než mě začně hodně bavit něco jiného. Což je asi škoda. Nicméně je pravdou, že některé zájmy se mě držej více, což se projevuje tím, že se vracejí a s přimhouřeným okem se dá říci, že jsou trvalé. Vyberu-li některé:
Zajímaly mě ženy - to ale přecejen s věkem polevuje. A navíc mám jednu skvělou doma, a to stačí.
Zajímá mě hudba - aktivně i pasivně. A v té pasivní části hraje velkou roli velká záliba ve spotřební elektronice. Zkrátka chci poslouchat tu hudbu na dobrým zařízení.
Zajímá mě politika a média - to je tady z toho blogu zřejmé a zajímalo mě to i v době před tímto blogem, kdy jsem měl jiný blog nebo neměl žádný blog.
A konečně zajímá mě jídlo - a to z několika aspektů - z nichž jeden se vrací vynuceně, když ztloustnu víc, než je pro mě snesitelné.
A to nastalo teď, vyroval jsem svoje historické maximum 96 kilo. A protože nechci mít za chvíli 120, rozhodl jsem se, že se projím k nižší váze. A to prosím pěkně není nepodložené přání. Mně se to v minulosti už minimálně dvakrát povedlo, takže o tom něco vím. Ok, tak se do toho pustíme, a kromě politických řečí sem budu dávat i postřehy k tomu, jak se moje mise s jídlem vyvíjí. Ale asi až příště, protože nemám rád dlouhé zápisy. To jedině potom, až to všechno spojím do své druhé knihy.
Pro dnešek dodám už víceméně jen heslo "středomořská strava". V Česku je s ní trochu potíž, přesto doufám, že mi (opět) pomůže.
