20 let cesty k socialismu

Až bude v listopadu výročí roku 89, tak to bude takové zvláštní. Slavit budeme pod vedením bývalých komunistů a za situace, kdy se sem socialismus zase tlačí všemi škvírami a každou chvíli prolomí vrata.

Přijde čas, kdy budou plně na místě úvahy o emigraci.

Otázkou je kam.

A navíc, starý lidi jako já už emigrovat nebudou. Pro mě je lepší čestně padnout při aktivním odporu.

A nebo radši shrbit záda?

Ke světlým zítřkům

Pro většinu lidí je dobrý režim ten, který jim naplní peněženky.

Pro většinu českých lidí by byl dobrý režim ten, který by naplnil pěněženky pokud možno všem stejně.

Protože režim, ve kterém má někdo velkého bavoráka a jiný vorezlou stodvacítku je pro masu nesnesitelný.

Rovnostářství je pro nás cennější než svoboda. Nepochybuji o tom, že většina národa by se klidně vrátila do režimu reálného socialismu jen za slib levnějšího rohlíku a "posvícení si" na bohaté,

Takový Paroubek to moc dobře ví. Nedivím se, že na to sází.

Radost snad ani není na místě

Janota přinese rozpočet s deficitem 155 miliard. Prý je to drsná léčba rozpočtu, píší noviny na titulní straně.

Možná je to lepší než 230 miliard, ale pořád je to průser jako Brno.

Panejo - 155 miliard, to je pořád strašnejch peněz. Kdo to kdy splatí?

A to nás ještě čekají kecy politiků, kteří budou vykřikovat, jak nepřipustí a nedopustí okleštění toho a toho.

Lid to chce, pro lid to děláme!

Žádost: Žádám pana Paroubka, aby si mě okamžitě přestal brát do huby. Pořád se ohání lidem. Něco je "v zájmu lidu", něco je "vítezství lidu", něco je dokonce proti "vůli lidu".

Já jsem taky lid.

A prohlašuju, že se mě Paroubek nikdy na nic neptal.

Jsem pánem svého vozu.

Dnes slavnostní chvíle. Na evidenci vozidel ve městě x. zapsali mě jako majitele osobního vozidla, které zatím patřilo leasingovce. Je to krásný okamžik, takové symbolické završení jednoho období, ve kterém jsem tvrdě každý měsíc cáloval za to, že jsem se před třemi lety rozhodl, že nutně potřebuji nový vůz.

Nyní tedy je vůz splacený a taky pěkně ojetý. Nepotřeboval bych náhodou nový?

A taky je mimochodem pořád nabouraný, už měsíc. A pořád nemohu přimět viníka, aby se k tomu měl. Nahánim ho, jako bych to snad zavinil já. Ale to už je jiný příběh.

Baroš. Věci se mohou obrátit.

Vida ho, Baroše. Tolikrát zatracený, tolikrát vysmívaný. A jaká je z něj zase hvězda. Cesta zkrátka vede nahoru i dolů. Kdykoli.

Šrotovné

Teď už vím, co dělat, až budu zadlužený až po uši. Budu rozhazovat, co to půjde. A budu tomu dávat hezké názvy. Třeba  zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability.

Ó, jak je náš stát moudrý a milostivý. 

Proč se svět netočí kolem mě? Taková drzost!

Pan prezident je dosti sebestředný. Nyní nemůže přenést přes srdce, že se události točí kolem jiného muže. A tak vyrábí velké konspirační teorie.

Dneska mě napadlo

Jestli budu dřív mrtvej, nebo rentiér.

Realisticky jsem usoudil, že první možnost asi nastane dřív.

Koller over

Díval jsem se včera na fotbal Česko-Slovensko. Protože nejsem žádný extra vášnivý fanoušek, tak jsem u toho neumíral, radoval se z pěkných akcí na obou stranách a klidně tleskal i Slovákům. Cobyne?

Přestože jsem takovýmto fanouškem, přesto mě jedna věc čílila. A to kauza Koller. Nic proti Kollerovi, dal spoustu gólů, pro mužstvo udělal mnoho a jistě to není špatný člověk nebo nějaká primadona. Nicméně kvůli němu (ne jeho vinou, ale kvůli němu) byl výrazně a zásadně pokurven český fotbal.

Dlouhá léta se prostě hrálo tak, že se nakopávalo dopředu, tam někam, kde asi bude Koller. Stavět léta celou koncepci na jednom hráči je zhoubné.

Proto jsem se radoval, když se stará reprezentace rozpadla a začala se stavět nová. Ale to netrvalo dlouho. Za chvilku byl zpátky Bruckner i Koller. Dva symboly toho minulého. A má radost zase skončila.

Včera po zápase Koller řekl, že už ho nikdo neukecá, aby zase hrál. Jestli to je pravda, tak Kollerovi tleskám. Když už nemaj rozum hlavouni, musí ho mít aspoň hráč.

Báj Skáj

Tohle není samozřejmě žádná novinka. Případ Sky Europe je dostatečně provařen. Ale já stejně cítím potřebu Skájům jaksi zamávat, protože mi byli čímsi sympatičtí. (Nebyl to jejich způsob hospodaření:)

Stihl jsem s nimi ještě v červenci letět z Říma, a fakt je, že jsem prožíval jisté obavy, jestli zrovna dnes není ten den, kdy zkrachují. Nebyl. Bylo jenom zpoždění, během kterého stále více nervózní lidé ve frontě vymýšleli různé skeptické scénáře. "Řek bych, že nečekáme na letadlo, ale až přijde na účet letiště nějaká dlužná platba," neslo se frontou a nálada houstla. Nakonec asi po hodině k odletu došlo. Letadlo patřilo Smartwings (asi šestnáctiletý Boeing:), ale obsluha byla Skájská, a tak jsem si ještě mohl zakoupit krásný modrý modýlek. Říkal jsem si, že už je to třeba jedna z posledních příležitostí.

A tak mám vzpomínku a volám: "Báj, Skáj."

Taky moje data někde kolují?

Pojišťovně Uniqa unikla data klientů, kteří si tam uzavřeli cestovní pojištění. Ha, co myslíte, u jaké pojišťovny jsem si sjednal cestovní pojištění loni i letos v létě? Správně, takže asi teď také někde koluji.

Napadlo mě, jak se k tomu asi staví samotná pojišťovna. Dala třeba na své stránky nějaký vzkaz klientům? Nebo dokonce omluvu? Divím se, ale omluva tam fakt je, i když jiná, než bych se nadál. O průšvihu ani slovo, jak se dalo čekat.

On-line cestovní pojištění

Omlouváme se klientům našeho on-line cestovního
pojištění. Z technických důvodů je v současné době
mimo provoz. Na jeho obnově se intenzivně pracuje.
Děkujeme za pochopení.

Mračí se, mračí

Teď jsem se díval na pěknou tiskovou konferenci, na které se naše vrchnost rozhodla veřejnosti sdělit, jak je závažná situace kolem voleb. Podle toho, jak se Klaus mračil (skoro jako Bůh pomsty), tak to musí být teda pěkná šlamastika.

A pánům není líto, že to parlament pomotal, pánům je líto, že jim to teď ti soudci kazí. Nebo ne, líto. Oni jsou kvůli tomu pobouřeni.

Argument, že volby musí být, protože už se za ně utratilo x milionů, nemůže obstát.

Špatné věci se přece nestávají dobrými jen proto, že už se za ně utratilo hodně peněz.

Zplašení politiků vydávané za nebezpečí pro občany

Ano, zatím jsem tu měl samé veselé příspěvky.

Ale realita české současnosti je ještě veselejší, a proto dnes píši ohledně pikantní situace kolem možná odložených voleb:

Velmi mě baví, jak jsou z toho politici zplašení a jak si vzájemně padají do náruče. Vypadá to, že ve vzájemné shodě během tří dní změní ústavu. To je dost na blití- jedna verbež je to.

A taky mě dojímá, jak politické strany znají můj zájem a dbají o něj, když říkají, že rozhodnutí ústavního soudu jde proti zájmům občanů.

Já prohlašuji, že v mém zájmu je především dodržování ústavnosti v tomto státě. A že svůj zájem poznám sám a nepotřebuji, aby mi ho určoval "moudrý strýček".