Jsem pánem svého vozu.

Dnes slavnostní chvíle. Na evidenci vozidel ve městě x. zapsali mě jako majitele osobního vozidla, které zatím patřilo leasingovce. Je to krásný okamžik, takové symbolické završení jednoho období, ve kterém jsem tvrdě každý měsíc cáloval za to, že jsem se před třemi lety rozhodl, že nutně potřebuji nový vůz.

Nyní tedy je vůz splacený a taky pěkně ojetý. Nepotřeboval bych náhodou nový?

A taky je mimochodem pořád nabouraný, už měsíc. A pořád nemohu přimět viníka, aby se k tomu měl. Nahánim ho, jako bych to snad zavinil já. Ale to už je jiný příběh.