Typizovaný záporák

Levicoví aktivisté multikulti lásky si připisují další úspěch.

Negativní hrdina v knize či filmu  musí být už povinně tohoto typu:

běloch
krátký sestřih
obdivuje nacismus, neonacismus nebo aspoň Německo

To už je trochu nuda, ne?

Že by vtipkovali ze zoufalství?

Docela mě fascinuje letošní naštěstí krátká předvolební kampaň:

Levičáci si tam solí ty svoje lži o tom, jak stát zajistí práci. Ale co jiného od nich čekat, že.

Víc uhranut jsem výtvory takzvaných pravicových stran. Třeba když TOP09 hlásá, že vyšší daně nová pracovní místa nevytvoří, tak se musím ptát: sakra, tak proč jste ty daně tak vehementně zvyšovali, když jste byli u moci?

Nebo znovu TOP09 a otázka, zda úspory utratit nebo rozumně investovat. Proboha, jaké úspory? Vy jste tu vytvořili nějaké úspory?

ODS taky baví. U jejích některých počínů už nevím, jestli je to recese, zoufalství nebo vážně míněná produkce.Už jen ta základní otázka, co chce říct sloganem Volím pravici. Je to pokus (kolikátý již?) pasovat ODS na jediného autentického a smysluplného představitele pravice v ČR?  Nebo je to upřímné doporučení voličům, hledat nějakou pravicovou stranu, protože ODS to není? Či snad nějaký průzkum, který potvrdí, že Twitter v ČR opravdu nemá potřebnou sílu?

Připomíná mi to poslední bláznivý záchvěv Unie svobody, která před svým zmizením ze scény udělala šílenou kampaň na legalizaci všeho možného v bláhové naději, že podchytí mladé konzumenty marihuany.

Banky se zajímají

Právě slyším v TV, že banky se zajímají o to, co požadují jejich klienti.

Upravím. Dle mě se banky zajímají o to, co vydrží jejich klienti.