středa 31. března 2010

Odebírat tituly je ulítlé

Zrovna čtu, že na slavné plzeňské právnické fakultě to rozjíždějí. Akce odebírání titulů startuje.

Ano. To, co se dělo v Plzni, je ostudné, šílené a hrůzné. Ale potrestáni by za to měli být lidi ze školy, ti zástupci našeho milovaného státu, kteří tenhle byznys s rozdáváním "turbotitulů" měli pod svými ochrannými křídly.

Nedělám si ani iluze o tom, jaké typy lidí tam ty tituly zrychleným způsobem získaly. Přesto trvám na tom, že není starost studenta, kdo mu sedí v komisi, jestli je pedagog opilý, nekompetentní, nebo jestli se z knihovny ztratila nějaká práce.

To je prostě jednou provždy bordel školy.

Chápu, že tady je to složitější o to, že studenty byli a tituly si udělovali i pedagogové navzájem.

Volání po odebírání titulů se sice v plzeňském případě může zdát o to adekvátnější, ale principiálně je takové odebírání dost děsivé. Podotýkám, že rozhodně nejsem turbostudent. Dřel jsem na svůj titul devět let. A ještě o to hůř bych nesl, kdyby za mnou někdy v budoucnu přišel jakýsi vyžraný úředník a řekl mi, že mi titul bere, protože v mé komisi byl jeden člen dejme tomu neoholen.

pondělí 29. března 2010

Žena = osoba, co se nechá celá šťastná roztrhat na kusy

Já nevim. Věříte tomu, že to udělaly dobrovolně? Že si prostě na sebe nandaly nebo nechaly nandat pásy s výbušninou a celý šťastný to šly vyhodit do vzduchu?

Já si to spíš představuji tak, že jim jejich hrdinní příbuzní tenhle osud určili a nedali jim na vybranou. Myslím, že jejich doprovod do metra nebyl duchovní posilou, ale ozbrojenou stráží, aby si "černé vdovy" své slavné poslání nerozmyslely. Ó, jací stateční muži, když nechají trhat na kusy své ženy.

Stát se nedobrovolnou živou bombou je naprostým zlým snem.

Ale možná jsem jen v zajetí našeho socio-kulturního uvažování.

sobota 27. března 2010

Zase budu trpět

Letní čas. Pravěký přežitek. Prý to vymysleli někdy v době první světové války. Původní argumenty o úspoře energie vzaly za své. Teď je z toho jen státní buzerace, která mně osobně ničí zdraví. Vstávám totiž velmi brzo.

Zrušte to!


(Petice sice obvykle nepodepisuju, ale jestli nějakou takovou najdu, tak tam fakt ten podpis vrhnu.)
 

středa 24. března 2010

Chytit snadnou kořist

  Na parkovišti, kde stávám, je obvykle přeplněno. A jsou tam taková místečka, kde lidi rádi stojí a kde ničemu nepřekážejí, ani neničí trávník nebo tak něco. Jenže ta místečka jsou zakázaná, je tam taková žlutá čára, že už se tam nesmí stát.
    No a v posledních dnech si tam strážníci jezdí pro snadnou kořist. S drsnými výrazy nasazují boty a vybírají pokuty. Nepochybuji o tom, že kdyby  pokutovaný občan v noci strážníky zavolal k rušení nočního klidu, už by tak drsní nebyli a znali by sto důvodů, proč s tím nemohou nic dělat. A podle mě je to přesně to, čím policisti (ale vlastně i celá domácí "spravedlnost") diskreditují svou práci v očích veřejnosti.
    Buzerovat místo chránit.
    Ctít a vymáhat pořádek a zákony jen tam, kde je to jednoduché.

úterý 23. března 2010

To je zase aféra

Právě čtu, že Topolánek neodstoupil.

Ne, že bych ho přehnaně miloval, ale kvituji to. Považuji jeho rozhodnutí za správné.

Z mého pohledu dostal Topolánek za uši za to, že se zapomněl a říkal, co si myslí. A z té kritiky, která se na něj sesypala, odvozuji, že politik nesmí říkat, co si myslí, ale musí jen odříkávat přesně naučenou nějakou PR mantru  svého stranického marketingu.

Pokud jsem měl možnost studovat jeho "necitlivé" výroky, nabyl jsem dojmu, že bych je klidně podepsal. To, že nezáleží na rase nebo sexuální orientaci, ale na charakteru, to, že církev vymývá mozky, to, že mnoho lidí v Česku je závistivé vepřo knedlo zelo a chtěli by každýho nakopat a zavřít. Všechno sedí.

A na tom nic nemění pokřik strážců korektnosti, kteří vyšilují již při pouhém použití slova gay nebo žid. Na tom nic nezmění ani přihřívání polívčičky mocensky neuspokojené Němcové nebo Sobotky.

Ostatně, když se budou bratrovražedně hádat 2 měsíce před volbama, tak jim je to nevyhraje.

A ještě jeden otazník. Kdo ví, co je v tom vlastně za hru.

pondělí 22. března 2010

Ono to přijde

Není otázka jestli, ale kdy a za jak tragických okolností.

Ale je to jisté.

Čas minimalizace státu přijde.

neděle 21. března 2010

Rozežraný soudruh, zářivý květ budoucnosti

Jedna z mých základních tezí je, že komunisti to tu dojebali (promiňte mi ten explicitní výraz).

V takzvaném socialismu zničili ekonomiku kdysi jednoho z nevyspělejších států a zničili taky myšlení lidí, kteří většinou odmítají být samostatnými odpovědnými osobnostmi a čekají na přerozdělovací moudrost spravedlivého pečovatelského státu.

V takzvané demokracii se soudruzi přisáli k penězovodům, vládnou nám dál a celkem snadno se jim podařilo přesvědčit veřejnost, že nejlepší bude opět znovu se spolehnout na moudrou ruku silného státu, který všemu rozumí, vše reguluje a do všeho vidí.



Ještě více socialismu, více spravedlnosti, více příjmové rovnosti.  Více rozežraných soudruhů!

pátek 19. března 2010

Je to prostě fascinující

Systém levicového politického byznysu mě nepřestává fascinovat.


1. Vezmu lidem peníze.

2. Něco málo jim z toho vrátím.

3. Lidé jásají, volí mě a svěřují mi do rukou moc.

4. Jsem mocný a mohu brát lidem ještě víc peněz.

Je to geniální. A mě to nic nestojí. Platí se to z cizích peněz.

A ještě to krásné krytí ideologickým příběhem, jak je to vše v zájmu obyčejného člověka.

středa 17. března 2010

Všechny je třeba nastrkat do tabulek a kolonek

Politici občas láteří, že klasická rodina je v krizi, že se lidé málo berou a hodně rozvádějí, že se rodí málo dětí.

Jsem přesvědčen, že za to všechno může samotný stát. Zničil rodinu jako ekonomickou a sociální jednotku.

Z podstaty moderního pečovatelského státu blahobytu totiž plyne, že:

- nepotřebuji se vázat s nějakým partnerem, protože si ekonomicky vystačím sám. A když náhodou ne, stát mě podpoří. Dokonce dostanu daleko vyšší podporu, když budu bez partnera.
- role muže jako živitele skončila, je tu přece stát a ten se postará
-nepotřebuju hodně dětí, aby mě zajistily ve stáří a pomohly mi s obživou - to všechno přece udělá stát

Stát podniká všechny kroky k systematické likvidaci rodiny, i když tvrdí, že ne. A nejnovější nápady s vysokými tabulkovými alimenty to jen potvrzují a podtrhují. Jistota vysokých alimentů je přece pro ženy dobrou motivací k snadnému rozpuštění manželství.

Naopak pro mě jako pro muže se manželský vztah  - spojený s plozením dětí a zadlužením kvůli budování hnízda, stává vysoce rizikovým podnikem s vysokým vyděračským potenciálem ze strany ženy, bank i státu, a s  možností kompletního zničení mé budoucnosti.

Navíc spěje celá ta věc k omezení porodnosti - protože když budu platit na dvě dospívající děti celkem 50% příjmu, je jasné, že mi už na nic jiného nezbyde. Dvě děti jsou tedy pro příště maximem možného.

Rodina končí, před námi je svět se "silnými ženami" (jejich takzvaná síla bude opřena o státní dávky a alimenty od otců) a "slabými muži", kteří se budou potácet od ničeho k ničemu a snažit se vydělat si na odpustky toho strašného zločinu- že někdy byli tak naivní a hloupí a zplodili jedno až dvě děti.

úterý 16. března 2010

Kritika? Schovat!

Prakticky denně čtu MFDnes. Mám k ní spoustu výhrad, ale na druhé straně většinou dávám klobouk dolů před stránkou komentářů. Jsou tam odvážné, kritické, pesimistické, drsné, provokativní myšlenky. A jejich autoři si často neberou servítky a velice trefně hodnotí situaci v naší zemi.

Jenže, krčí se na straně 8 nebo 13, nebo kolik to vlastně je. Většina čtenářů- jak to pozoruji ve svém okolí, je prostě přelistuje. Nejsou u nich velké fotky a články samotné jsou dlouhé...bla, bla, bla.

Aspoň nadpis nebo výtah z těchto článků se skvěle skvěl na nějakém atraktivnějším místě.

A proto volám: Na první stránku s těmito myšlenkami!

sobota 13. března 2010

Odvaha šlechtí

Možná, že čssd stahla z webu fota svých odpůrců. Z archivu si je ale rozhodně nevymazala. A určitě do něj přidala i ty tisíce facebookářů, kteří ve víru odvážného nápadu poslali oranžovým vůdcům svá fota.

Odvaha šlechtí a je potřeba. Díky za ni. A díky taky za uvědomění, že mladá generace už bere jako automatické, že žije ve světě, kde se politické názory může beztrestně veřejně vyjadřovat.

Já teda přidám takový ten opatrnější a zaprděnější pohled staršího člověka:  mám pocit, že ti mladíci a mladice si tak nějak hrozně naivně myslí, že jim Paroubek nemůže nic udělat.

Může. Soudruzi totiž nezapomínají.

pátek 12. března 2010

Párky, dárky, ovárky

Nemohl jsem jít na jednu party, protože mi bylo blbě.

Následně jsem se ptal, jestli jsem tam někomu chyběl.

Bylo mi řečeno, že chyběl, protože jsem slíbil, že přinesu lahodné párky. A jak jsem nepřišel, tak ani párky nebyly.

Hned mi došlo, že ti levičáci to dělají dobře. Stačí slíbit párky a hned máš společenskou popularitu.

(Fakt je ale, že jim nesahám ani po paty. Chtěl jsem párky platit ze svého. Kdežto správný levičák to zaonačí tak, aby si ty párky zaplatili sami ti lidé na party. On je pak jen donese a sklidí ovace.)

středa 10. března 2010

Foto dne



Je těžké pomyšlení, že tyto napapané vyžírky platím ze svých daní. (Zdroj a článek o rozdělování funkcí Novinky.cz )

úterý 9. března 2010

Archiv nepřátel strany - to už zní hrozivě

Běda jak budete demonstrovat své politické přesvědčení.

Natočí vás.


Prolustrují vás.


Vědí o vás.

pondělí 8. března 2010

Ždímáním ke světlé budoucnosti

V únoru 2010 vyplácely úřady v ČR podporu v nezaměstnanosti pro 213 000 lidí. Lidí bez práce je samozřejmě mnohem víc, prý 583 000, jen už jsou na jiných dávkách.

Jestliže v této situaci slibují některé strany, že zvýší všechny možné dávky a podpory, pak vlastně říkají: Ti, kteří ještě pracují, si zaslouží pořádně vyždímat. Ti podnikatelé, kteří ještě dávají lidem práci a platí za to státu nechutně vysoké odvody, si také zaslouží přiškrtit.

Inu, ždímejte, soudruzi, ždímejte. Čím víc budete ždímat, tím horší tu bude podnikatelské prostředí a jednoho dne se na úřadu práce sejdeme všichni.

Vždyť právě tohle je ten pravý soudružský cíl. Přerozdělovat, ovládat a řídit  úplně všechno a všechny.

neděle 7. března 2010

A nyní: Pod vlajkou Čssd nastupuje český sportovní tým

Paroubek myslí vážně, že vezme sport do rukou. Dneska to rozvedl v TV. Viz například zde 

V rámci socialistického myšlení by se peníze mohly získat novou zvláštní daní pro velké firmy. Cituji z odkazovaného článku:

"Bohaté firmy ať udělají něco pro společnost," přeje si Paroubek, s tím, že toto zdanění nikoho nepoškodí. "Je třeba regulovat tržní společnost, aby se vytvořilo správné tržní prostředí," doplnil šéf ČSSD.

Slovy o regulaci v rámci "správného" prostředí nemám nyní sil se zabývat. To zkusím třeba příště, až mě přejde zhnusení.

S pasáží "bohaté firmy ať dělají něco pro společnost" bych se možná ztotožnil. Ale rozhodně si pod tím děláním nepředstavuji další povinnou podporu profi sportu na politický pokyn. To mi přijde až zrůdné.

Ale Paroubek už to má před očima. Hokejisté pod vlajkou čssd vyhrají všude zlato a lid bude volat: Jirka to dokázal!

Zkrátka chléb a hry.

Vysvětlení pravdivosti reklam čssd

Byl jsem na nákupu. U obchodního centra, kde je vedle sebe několik hojně navštěvovaných supermarketů s poravinami, visely plakáty s oranžovým předsedou. Lidé, kteří vezou naplněné krizové košíky, si tak mohou záhy po svém jistě předraženém nákupu přečíst, že: čssd sníží zadlužování země (do roku 2013) a vrátí 3 dny nemocenské.

Jednak musím uznat: dobré umístění billboardů, cílová skupina je má na očích.

Dále musím uznat: mohou to splnit, protože jsou to vágní hesla.

Už vidím Paroubka jak říká: "No tak v roce 2009 se zvýšil dluh o 232 miliard a v roce 2013 jen o 215 miliard. To si snad každý dovede spočítat, že 215 milard je míň, než 232 miliard."

Neboli, zadlužování se bude zvyšovat, i když možná pomalejším tempem. Tak to je výhra - děkuji.

A vrátit 3 dny nemocenské? To se dá klidně vysvětlit tak, že nemocenská už bude trvat jen tři dny.

Zkrátka vágnost nade vše.

A upřímně - bude ještě čssd mít potřebu cokoli vysvětovat? Spíš bude už jen ukazovat další a další nepřítele, které je potřeba za potlesku lidu odrbat.

sobota 6. března 2010

Prokleté Česko?

Právě jsem se dodíval na film Prokletá Argentina. Řeší se tam bolest a bezmocnost jedince při souboji s režimem, který nechává "mizet" lidi jen za to, že mají jiný politický názor.

Ve filmu to dělala vojenská junta, ale jsem přesvědčen, že toho samého je schopen kterýkoli stát. O to víc schopen, čím je silnější, vším prostoupující a vše kontrolující.

Mám obavy, že právě k takovému státu směřujeme i u nás. V každém případě máme rázně nakročeno.

pátek 5. března 2010

Zase jsem přispěl rozkvětu státu

Dával jsem u pumpy plnou a vzpomněl jsem si na nedávné rozlícení lidu na jedné debatě o zlých pumpařích, kvůli kterým máme tak strašně drahý benzín. Rozlícení nad pravým viníkem drahoty benzínu ovšem v debatě takřka chybělo.

Stát má z každého litru skoro 19 (devatenáct) korun na daních. Všechno ostatní (ropa, zpracování, distribuce, marže obchodníků na všech úrovních) dělá dejme tomu 10-15 Kč.

Státní moloch 19 korun na litru. Pumpaři řekněme 2 koruny na litru. Kdo je tady nenasytný?





čtvrtek 4. března 2010

Erár je nejhorší, proto ho chceme víc.

Dnešní článek o stavu silnic v Čechách jen potvrzuje moje teze:

Co vezme do ruky erár, stojí za prd. Český socialismus hospodaří draze a nekvalitně. Rozpor mezi kvalitou a cenou silnic musel skončit v něčí soukromé kapse.

Vidět to snad musí i slepej. Proč teda proboha lidi v Česku masově volají po silnější ruce státu? Vždyť silnější ruka státu rovná se nejen více kecání do všeho, větší okrádání jedince, ale taky více ztracených peněz v zatuchlých kanálech korupce.



středa 3. března 2010

Lehké a dobré



Taková jídla jako kalamárové kroužky, polníčkový salát, olivový olej či balzamikový ocet budou už brzy v novém socialismu vyhlášeny za buržoazní přežitky. Proto je třeba si jich užít ještě nyní, před volbami. Zamíchal jsem je tedy všechny dohromady a přidal pepř a česnek - které snad budou i nadále povoleny, protože je budeme dovážet z bratrské Číny.
Tímto jednoduchým způsobem jsem získal lahodný a lehký pokrm: Zvláště bych vyzvedl polníček, protože je už sám o sobě opravdu lahodný a kalamárové kroužky značky Ocean Fish. Bylo to poprvé, co jsem jedl kalamáry, co nechutnaly jako z umělé hmoty, ale jako ze živočicha.
Posted by Picasa

Co si budem nalhávat, socialismus se vrací

Socialismus přichází. Nebo spíš už je tady, i když si spousta lidí myslí, že žije v tvrdém kapitalismu. Ale to, co přijde po volbách, to bude fakt návrat před rok 89. Vrchnost bude volat: Cpěte si břicha, a hlavně nemyslete!

A nadšený dav bude s vděkem přijímat kusy gulášové flákoty a bude nenávidět vůdcem určeného nepřítele, který může za to, že flákota není ještě větší. 

Je třeba dav zaslepit, aby neviděl, že vrchním škůdcem je sám vůdce.

úterý 2. března 2010

Spasím vás všechny, i kdybyste nechtěli

To, že Paroubek chce po volbách osobně dohlédnout na vzestup českého hokeje, jen dokazuje, že stát v představách páně Paroubka kecá opravdu do všeho.

I na vás si Paroubek-spasitel najde čas. To bude ráj.


pondělí 1. března 2010

Ruce pryč od bank

Přišel mi dneska mail. Psali mi z ing banky, kde mám spořící účet. Že se nedá nic dělat, ale vzhledem k vývoji na úrokovém trhu, kde ČNB neustále drží tu úrokovou sazbu hrozně nízko, mi oni taky musí snížit úrokovou sazbu z mých úspor. Samozřejmě i nadále je jejich nabídka skvělá, ale opravdu to už jinak nejde. A kdybych jim nevěřil, přikládají grafy. Můžu se podívat, abych viděl, že jim fakt nic jinýho nezbejvá.

Před pár dny mi přišel podobný dopis. Tentokrát z banky, kde mám nějakej úvěrovej produkt. I oni se oháněli situací na trhu, ale - světe div se - nechtěli mi úroky z úvěru snížit. Oni mi je naopak zvýšili a dokonce hned o dvě procenta. Graf nepřiložili, ale jistě by byl přesvědčivý.