sobota 8. května 2010

Smutné oči J.P.

Čssd si v přívalu sebelítosti stěžovala i na to, že její organizovaní odpůrci znemožňují straně vést seriózní politickou debatu na mítincích.

Na náměstích se vede seriózní politická debata? Od kdy? Já jsem si všiml, že na náměstí zpívá Michal David, Drupi, jsou tam párky, růže a vykřikují se tam líbivá a jednoduchá stranická politická hesla.

Včera jsem se bavil s předáky Čssd jednoho volebního kraje. Nebylo to na náměstí, ale v hospodě u limonády. Tam už se dá vést debata:) Snažil jsem se zjistit, jestli mají trochu té sebereflexe a dochází jim, že na hrubý kabát  hrubá záplata. Že jejich Paroubek a jiní borci jsou velcí rozdmýchávačí vášní a nenávistí. A že by se tudíž neměli divit, když taky občas nějakou chytěj. Ať už slovně nebo doopravdy.

Jednoduše řečeno, nic jim nedochází. Nebo to aspoň nepřiznávají. Papouškují naučené fráze : mladí lidé si myslí, že si mohou všechno dovolit, všechno je to organizované našimi protivníky a podporované lživými a útočnými médii - jen si přečtěte tu Mladou Frontu nebo Lidovky. No, to je přece hnůj.

Zkrátka a dobře, Čssd je obětí spiknutí. A Paroubek se naučil tak přesvědčivě nahazovat smutné oči, že to až dojímá.