Povrchní symboly frčely už dřív

Často slyším hořekování, jak se děti hrozně rozdělují ve škole podle symbolů. A jak se tyto povrchní hodnoty nezaslouženě zaměnují za skutečné lidské kvality. Vysvětlím: Ten, kdo má novýho iPoda a značkovější mikinu, je lepší kluk, než ten, co nemá žádnej přehrávač a nosí mikinu od Vietnamců.

A k tomu často zaznívá mentorské: Dřív to tak nebylo.

A já mám pocit, že bylo. Vzpomínám si, jak jsem taky zoufale chtěl céčka, Rubikovu kostku, digitálky, džíny. A jak úplně nejlepší kluk ze všech byl jeden, co měl všechno z Tuzexu. A ještě jeden teda byl taky celkem dobrej, protože ten měl mašinu, Jawu 350. 

A mimochodem, byli to voba pěkný kokoti.