Není to na hlavu?

Kdo pravidla ctí, ten ať se o sebe postará a ještě zaplatí těm, kteří na pravidla kašlou.
Je to šílená teze, ale bohužel platí.

Příkladem budiž Řecko. To bude drahý a jistě dobrý důkaz, že pravidla nemá cenu dodržovat.

Příkladem budiž i domácko. Třeba nemocnice, která nějak provařila sto milionů, pěkně zaškemrá u nějakého poslance a ten jí v rámci své kampaně milionky zařídí nějakou fajn dotací. Nemocnice kousek vedle, co si trhala od huby, nedostane nic. Nemá přece dluhy, nepotřebuje pomoci. Svým drobným ziskem přispěje vyčůránkům.

No a příkladem budiž i to, o čem tu píšu pořád. Ta hrstka lidí, která ještě platí daně a odvody, ať platí ještě víc. Protože zvětšující se skupina těch, kteří přímé daně a odvody neplatí, přece nemůže být poškozena snížením své životní úrovně. Jak praví jedno z nepřekonatelných soudružských hesel, na krizi přece nemohou doplácet ti, kteří ji nezavinili.