Málo jsem psal

Ale to se změní. Před letošními volbami jsem se úplně vyčerpal. Strach, že se tady ujme vlády rudo-oranžová vláda byl velmi motivující ke psaní. Pak nastala obrovská úleva a pocit uspokojení, který je samozřejmě falešný. Socialismus tu samozřejmě neskončil a neuvěřitelné věci se dějí stále. Nejvíc mě asi vadí, že se o některých věcech nesmí mluvit, proto tady budu i nadále hodně napadat politickou korektnost, která velí zavřít huby. Vlastně můžete je otevřít, ale jen, když jíte (žer a nepřemejšlej!) nebo chválíte něco v souladu s oficiální linií. Svoboda slova skomírá a já si živě vybavuji 80. léta, kdy lidi jezdili na chaty a tam potají nadávali. S úděsem sleduji, jak se některé věci, některá slova, některé letopočty nesmějí říkat nebo nosit na tričku. Jak se vládní moc nezdráhá demonstrovat svou sílu tam, kde je to zbytečné a na druhé straně není schopna zajistit výkon spravedlnosti. Jedny zmlátíme a u druhých budeme dělat, jako že nevidíme. Pane jo, přesně tohle už tady bylo a skončilo to zhroucením režimu.